Projekt PALUSTRIS 2018 (by Martin Vavřík)

Odchyty rákosníků zpěvných na podzimním tahu

Stručný úvod

Rákosníky vyskytující se v Evropě můžeme rozdělit do tří skupin, s jejichž rozlišením obvykle nemíváme problémy - malé skvrnité rákosníky (r. proužkovaný, r. ostřicový, r. tamaryškový), velké neskvrnité rákosníky (r. velký) a malé neskvrnité rákosníky (pro tuto chvíli předstírejme, že neexistuje problém s rozlišováním rákosníků a sedmihlásků).
Pro naše potřeby budeme uvažovat o výskytu čtyř druhů - dvou běžných (rákosníka zpěvného, rákosníka obecného) a dvou zatoulanců (rákosníka pokřovního a rákosníka plavého). Možnost odchytu obou zatoulanců musíme v době projektu vzít v úvahu.

Rozlišování rákosníka zpěvného a obecného

Existují čtyři základní údaje, které v kombinaci pomohou určit většinu rákosníků - délka křídla, délka zobáku, délka zářezu na 2. ruční letce a umístění tohoto zářezu vůči letkám.

Zářez na 2. ruční letce

RÁKOSNÍK ZPĚVNÝ RÁKOSNÍK OBECNÝ

Typický rákosník zpěvný - křídlo je delší a špičatější, zářez na krajní letce mělký (obvykle kolem 9 mm), sahající na úroveň obvykle 7.-8. letky. Typický rákosník obecný - křídlo je kratší a kulatější, zářez hluboký (obvykle až kolem 13 mm), sahající nejčastěji na úroveň 10. ruční letky.

Ve světle baterky je pohled na zářez na druhé letce první jistotou u snad 95% rákosníků (jak ukazuje také následující graf). Krátký zářez na úrovni asi 7. letky jednoznačně ukazuje na rákosníka zpěvného, zatímco hluboký zářez na úrovni poslední letky nebo letek loketních je jasným znakem rákosníka obecného (nebo nějaké rarity, ale o tom v samostatném článku). V grafu je sice patrné mírné překrývání, ale pokud přihlédneme ještě k délce křídla a zobáku, odlišíme (skoro) všechny ptáky. Problémem zůstanou někteří mladí rákosníci obecní.

Délka křídla

RÁKOSNÍK ZPĚVNÝ RÁKOSNÍK OBECNÝ

Dle SVENSSONA 67-76 mm. Odpovídá to víceméně ptákům, měřeným u nás, jen maximální délka křídla byla 73 mm. Dle SVENSSONA 62-73 mm. Rákosníci s křídlem 70 a více mm byli při odchytech na našem území spíše výjimkou.

Po prohlédnutí zářezu na letce přijde na řadu pravítko a opět pomůže přiřadit velkou část ptáků - či přesněji potvrdit určení na základě vyhodnocení zářezu (případně po zkušenostech už jen podle vzhledu). Dospělí rákosníci obecní mají křídlo kratší, obvykle pod 67 mm, zatímco rákosníci zpěvní obvykle 68 mm a více. Trochu zmatku do toho vnášejí mladí rákosníci obecní, kteří se od dospělých některými rozměry trochu liší, přesto jsem nechytil zatím žádného s křídlem 70 mm a více.

Délka zobáku a tvar hlavy

RÁKOSNÍK ZPĚVNÝ RÁKOSNÍK OBECNÝ

Hlava rákosníka zpěvného - zobák je silnější, pěnicovitý; čelo mezi okem a zobákem stoupá více nahoru.

Hlava rákosníka obecného - zobák je užší a delší; čelo mezi okem a zobákem je výrazně plošší.

Zobák rákosníka zpěvného - hlava působí jako "rozšláplá", zobák je kratší a širší; sice nepatrně, ale u většiny ptáků je tento znak patrný.

Zobák rákosníka obecného - ve srovnání s rákosníkem zpěvným je o něco delší a užší.

I když graf ukazuje značné překrývání tohoto znaku, realita je poněkud jiná. V ruce jsou ve světle čelovky rákosníci často na první pohled rozlišitelní právě podle tvaru zobáku, patrného na fotkách. Rákosník zpěvný ma zobák širší, pocitově kratší a světlejší (někdy bývá přirovnáván k pěnici slavíkové). Oproti tomu rákosník obecný má zobák delší, štíhlejší a tmavší (až černavý).

Shrnutí

Přes počáteční nejistotu je nakonec většina ptáků dobře určitelná. Pro noční kroužkování upřednostňuji měřitelné znaky, zbarvení a vzhled mohou být ovlivněny rozedníváním, světlem čelovky nebo stavem v době odchytu. Přesto nejprve budeme ze sítí vytahovat typické dospělé rákosníky zpěvné, s pěnicovitým vzhledem hlavy, krátkým zobákem a dlouhým křídlem, s relativně mělkým zářezem na krajní letce. Brzy se přidají odlišní dospělí rákosníci obecní, s výrazně kratším křídlem, ale delším zobákem. V kombinaci s obvykle hlubokým zářezem na krajní letce jde o zcela odlišné ptáky. Jen sem tam se v sítích objeví pták se všemi znaky na hranici mezi oběma druhy. U takového jedince je dobré proměřit také druhé křídlo a případně si všimnout dalších znaků - jako je subjektivní tvar zobáku, tvar čela, světlé špičky ručních letek a ocasu (někdy nápadné u rákosníků zpěvných). U mladých ptáků pomáhá otevřít zobák a podívat se na skvrny na jazyku. Rákosníci obecní mají tyto skvrny po celou dobu tahu silně kontrastní, zatímco u rákosníků zpěvných už během prvních dnů tahu začínají rychle blednout - na následující fotografii je mladý rákosník zpěvný, kroužkovaný 22.7.2014; později v sezóně už nemusejí být skvrny téměř patrné.
Každopádně by bylo dobré hodně hraniční ptáky nafotit (hlavu, zobák, rozevřené křídlo, formuli) a poslat k širší diskuzi. Dávejte velký pozor na podezřele malé rákosníky. Loni se asi dva nebo tři v sítích objevili, v jednom případě šlo o ptáka s nedorostlými letkami, na druhou stranu jsou zde dva málo známé druhy rákosníků s délkou křídla do 65 mm (rákosník pokřovní 58-65 mm, rákosník plavý dokonce jen 53-63 mm). Těmto druhům bude věnován samostatný příspěvek.

Stručný úvod
Rákosníky vyskytující se v Evropě můžeme rozdělit do tří skupin, s jejichž rozlišením obvykle nemíváme problémy - malé skvrnité rákosníky (r. proužkovaný, r. ostřicový, r. tamaryškový), velké neskvrnité rákosníky (r. velký) a malé neskvrnité rákosníky (pro tuto chvíli předstírejme, že neexistuje problém s rozlišováním rákosníků a sedmihlásků). Pro naše potřeby budeme uvažovat o výskytu čtyř druhů - dvou běžných (rákosníka zpěvného, rákosníka obecného) a dvou zatoulanců (rákosníka pokřovního a rákosníka plavého). Možnost odchytu obou zatoulanců musíme v době projektu vzít v úvahu.

Rozlišování rákosníka zpěvného a obecného
Existují čtyři základní údaje, které v kombinaci pomohou určit většinu rákosníků - délka křídla, délka zobáku, délka zářezu na 2. ruční letce a umístění tohoto zářezu vůči letkám.
Zářez na 2. ruční letce
RÁKOSNÍK ZPĚVNÝ	RÁKOSNÍK OBECNÝ

Typický rákosník zpěvný - křídlo je delší a špičatější, zářez na krajní letce mělký (obvykle kolem 9 mm), sahající na úroveň obvykle 7.-8. letky.	Typický rákosník obecný - křídlo je kratší a kulatější, zářez hluboký (obvykle až kolem 13 mm), sahající nejčastěji na úroveň 10. ruční letky.
Ve světle baterky je pohled na zářez na druhé letce první jistotou u snad 95% rákosníků (jak ukazuje také následující graf). Krátký zářez na úrovni asi 7. letky jednoznačně ukazuje na rákosníka zpěvného, zatímco hluboký zářez na úrovni poslední letky nebo letek loketních je jasným znakem rákosníka obecného (nebo nějaké rarity, ale o tom v samostatném článku). V grafu je sice patrné mírné překrývání, ale pokud přihlédneme ještě k délce křídla a zobáku, odlišíme (skoro) všechny ptáky. Problémem zůstanou někteří mladí rákosníci obecní.
Délka křídla
RÁKOSNÍK ZPĚVNÝ	RÁKOSNÍK OBECNÝ
Dle SVENSSONA 67-76 mm. Odpovídá to víceméně ptákům, měřeným u nás, jen maximální délka křídla byla 73 mm.	Dle SVENSSONA 62-73 mm. Rákosníci s křídlem 70 a více mm byli při odchytech na našem území spíše výjimkou.
Po prohlédnutí zářezu na letce přijde na řadu pravítko a opět pomůže přiřadit velkou část ptáků - či přesněji potvrdit určení na základě vyhodnocení zářezu (případně po zkušenostech už jen podle vzhledu). Dospělí rákosníci obecní mají křídlo kratší, obvykle pod 67 mm, zatímco rákosníci zpěvní obvykle 68 mm a více. Trochu zmatku do toho vnášejí mladí rákosníci obecní, kteří se od dospělých některými rozměry trochu liší, přesto jsem nechytil zatím žádného s křídlem 70 mm a více.
Délka zobáku a tvar hlavy
RÁKOSNÍK ZPĚVNÝ	RÁKOSNÍK OBECNÝ
Hlava rákosníka zpěvného - zobák je silnější, pěnicovitý; čelo mezi okem a zobákem stoupá více nahoru.	Hlava rákosníka obecného - zobák je užší a delší; čelo mezi okem a zobákem je výrazně plošší.
Zobák rákosníka zpěvného - hlava působí jako "rozšláplá", zobák je kratší a širší; sice nepatrně, ale u většiny ptáků je tento znak patrný.	Zobák rákosníka obecného - ve srovnání s rákosníkem zpěvným je o něco delší a užší.
I když graf ukazuje značné překrývání tohoto znaku, realita je poněkud jiná. V ruce jsou ve světle čelovky rákosníci často na první pohled rozlišitelní právě podle tvaru zobáku, patrného na fotkách. Rákosník zpěvný ma zobák širší, pocitově kratší a světlejší (někdy bývá přirovnáván k pěnici slavíkové). Oproti tomu rákosník obecný má zobák delší, štíhlejší a tmavší (až černavý).
Shrnutí
Přes počáteční nejistotu je nakonec většina ptáků dobře určitelná. Pro noční kroužkování upřednostňuji měřitelné znaky, zbarvení a vzhled mohou být ovlivněny rozedníváním, světlem čelovky nebo stavem v době odchytu. Přesto nejprve budeme ze sítí vytahovat typické dospělé rákosníky zpěvné, s pěnicovitým vzhledem hlavy, krátkým zobákem a dlouhým křídlem, s relativně mělkým zářezem na krajní letce. Brzy se přidají odlišní dospělí rákosníci obecní, s výrazně kratším křídlem, ale delším zobákem. V kombinaci s obvykle hlubokým zářezem na krajní letce jde o zcela odlišné ptáky. Jen sem tam se v sítích objeví pták se všemi znaky na hranici mezi oběma druhy. U takového jedince je dobré proměřit také druhé křídlo a případně si všimnout dalších znaků - jako je subjektivní tvar zobáku, tvar čela, světlé špičky ručních letek a ocasu (někdy nápadné u rákosníků zpěvných). U mladých ptáků pomáhá otevřít zobák a podívat se na skvrny na jazyku. Rákosníci obecní mají tyto skvrny po celou dobu tahu silně kontrastní, zatímco u rákosníků zpěvných už během prvních dnů tahu začínají rychle blednout - na následující fotografii je mladý rákosník zpěvný, kroužkovaný 22.7.2014; později v sezóně už nemusejí být skvrny téměř patrné. Každopádně by bylo dobré hodně hraniční ptáky nafotit (hlavu, zobák, rozevřené křídlo, formuli) a poslat k širší diskuzi. Dávejte velký pozor na podezřele malé rákosníky. Loni se asi dva nebo tři v sítích objevili, v jednom případě šlo o ptáka s nedorostlými letkami, na druhou stranu jsou zde dva málo známé druhy rákosníků s délkou křídla do 65 mm (rákosník pokřovní 58-65 mm, rákosník plavý dokonce jen 53-63 mm). Těmto druhům bude věnován samostatný příspěvek.